Idiomatické užití "es" (es gibt, es geht, es tut weh jako neosobní výrazy)

Tento článek vysvětluje, jak funguje německé "es" v neosobních (impersonálních, expozičních) větách. Zaměříme se hlavně na tři často používané konstrukce: "es gibt", "es geht" a "es tut weh". Vysvětlím, co znamenají, kdy je použít, jakou mají gramatiku (pády, slovosled) a jaké chyby se nejčastěji dělají. Vše v češtině s mnoha německými příklady a českými překlady.

V němčině se často používá "es" jako „prázdný“ nebo „neosobní“ podmět — tj. neodkazuje na žádnou konkrétní věc ani osobu. Plní jen syntaktickou funkci podmětu, aby věta měla podmět. V češtině na taková místa často používáme „je“, „jde“, „bolí“ nebo žádný výraz podmětu.

Příklady:

• Es regnet. (Prší.)


• Es ist wichtig, pünktlich zu sein. (Je důležité být přesný.)


• Es gibt viele Gründe. (Existuje mnoho důvodů / Je mnoho důvodů.)

Rozdíl mezi referenčním a neosobním "es":

• Referenční "es": odkazuje na něco již zmíněného. Např. "Das Kind? Es schläft." (To dítě? Ono spí.)


• Neosobní/expoziční "es": neodkazuje na nic, jen vyplňuje syntaktické místo. Např. "Es schneit." (Sněží.)

"Es gibt" znamená „existuje/je/ jsou“ — podobně jako české „je/ jsou / existuje“. Používá se k oznámení existence něčeho obecného nebo k vyjádření, že něco je k dispozici.

• Po "es gibt" stojí předmět v akuzativu (Akkusativ). To platí i pro jednotné i množné číslo.
• Es gibt einen Mann. (einen = Akk. m.)
• Es gibt eine Frau. (eine = Akk. f.)
• Es gibt ein Problem. (ein = Akk. n.)
• Es gibt viele Leute. (množné: žádný člen, podstatné jméno v plurálu)

• Otázka: "Gibt es ...?" (Existuje/Je tam ...?)
• Minulost: Präteritum "Es gab ..." (časté ve vyprávění), Perfekt "Es hat ... gegeben" (používá se méně často, ale je možné).
• Větný slovosled: Stejně jako u jiných vět lze předložit lokální větné členy: "In Berlin gibt es viele Parks." nebo "Es gibt in Berlin viele Parks." Obě varianty jsou možné, častěji: "In Berlin gibt es viele Parks."

• Es gibt einen Park in der Nähe. (V blízkosti je park.)
• Gibt es ein Problem? (Je nějaký problém?)
• Es gibt keine Zeit. (Není čas.)
• Gestern gab es einen Unfall. (Včera se stala nehoda.)
• Es hat früher hier viele Fabriken gegeben. (Dříve tu bylo mnoho továren.)
• Es gibt viel zu tun. (Je hodně práce / je tu hodně k udělání.)
• In Berlin gibt es viele Museen. (V Berlíně je mnoho muzeí.)
• Was gibt es Neues? (Co je nového?)
• Es gibt keinen Grund zur Sorge. (Není důvod k obavám.)
• Ich weiß nicht, ob es eine Lösung gibt. (Nevím, jestli existuje řešení.)

• Použití nominativu místo akuzativu: nesprávně "Es gibt ein Mann." Správně: "Es gibt einen Mann." (Muži mají v akuzativu tvar "einen".)
• Zaměňování s "es ist/da ist": "Es gibt viele Gründe." (správně) vs. *"Es ist viele Gründe." (nepravidelné)
• Nesprávné použití dative: *"Es gibt mir einen Hund." (To se v němčině takto neříká. Správně: "Ich bekomme einen Hund/ Mir wird ein Hund geschenkt.")

"Es geht" je velmi flexibilní a má několik běžných významů:

1) Stav, jak se komu daří: "Wie geht es dir? / Es geht mir gut." (Jak se máš? / Mám se dobře.)
2) O čem něco je (jde o): "Worum geht es? / Es geht um + Akk." (O co jde? / Jde o ...)
3) Možnost nebo průběh děje: "Es geht nicht." (To nejde / Není to možné.)
4) Začátek nebo průběh: "Es geht los." (Začíná to.)

• Když mluvíme o tom, jak se někomu daří, osoba stojí v dativu: "Es geht mir (gut/schlecht)." = v češtině "Mám se..." nebo "Je mi...". Použití dativu místo nominativu/akusativu je častý zdroj chyb.
• Když používáme "es geht um", následuje Akkusativ: "Es geht um das Geld." (Jde o peníze.)
• "Es geht" s významem "to jde/je možné" se často používá samostatně nebo s podmětem: "Das geht." / "Es geht nicht."

• Wie geht es dir? — Mir geht es gut. (Jak se máš? — Mám se dobře.)
• Es geht ihm nicht so gut. (Němu se nedaří moc dobře.)
• Worum geht es in dem Text? — Es geht um Umweltschutz. (O čem je ten text? — Jde o ochranu životního prostředí.)
• Geht das? — Ja, das geht. (Půjde to? — Ano, to půjde.)
• Es geht nicht. (To nejde / Není to možné.)
• Bei dem Treffen geht es um die Zukunft der Firma. (Na schůzi jde o budoucnost firmy.)
• Es geht los! (Začíná to!)
• Es geht um Leben und Tod. (Jde o život a smrt.)
• Es ging ihm besser, nachdem er sich ausgeruht hatte. (Bylo mu lépe poté, co odpočíval.)

• Použití akuzativu místo dativu u stavů: *"Mich geht es gut." Správně: "Mir geht es gut." (V češtině: neříkáme "Mě se daří" v akuzativu.)
• Zaměňování s "es gibt": *"Es gibt mir gut." (nesmysl). Správně: "Mir geht es gut." nebo "Es geht mir gut."
• Mylné používání pro věci, které nejsou možné: "Es geht nicht" je široké, ale někdy je vhodnější konkrétnější fráze (záleží na kontextu): "Das ist nicht möglich."

"(Jemandem) tut etwas weh" = "něco někomu bolí". To znamená fyzickou nebo i citovou bolest. Ve větě je osoba (ten, koho to bolí) v dativu. Často je v němčině u tělesných částí používán určitý člen (der/die/das) místo přivlastňovacího zájmena.

Struktura:

• + tut(en) + + weh.


• Mir tut der Kopf weh. (Mě bolí hlava.)


• Mein Kopf tut weh. (Moje hlava bolí.) — obě varianty jsou možné.


• Impersonální: "Es tut weh." = "To bolí." (když není specifikováno, co bolí)


• V přítomném čase: tut weh; minulý čas: tat weh / Perfekt: hat wehgetan (častěji: "Es hat wehgetan").

• Mir tut der Rücken weh. (Bolí mě záda.)
• Mein Rücken tut weh. (Mé záda bolí.)
• Es tut weh. (To bolí.)
• Das tut weh. (To bolí / To je bolestivé.)
• Es tut mir weh, das zu hören. (Bolí mě to slyšet. — emocionální bolest)
• Gestern hat mir der Zahn wehgetan. (Včera mě bolel zub.) / Gestern tat mir der Zahn weh. (minulý čas)
• Meine Ohren tun weh, weil es so laut war. (Má uši bolí, protože to bylo tak hlasité.)
• Der Stich hat wehgetan. (Bodnutí/píchnutí bolelo.)

• Použití akuzativu místo dativu: *"Mich tut der Kopf weh." Správně: "Mir tut der Kopf weh." (Dativ: mir, dir, ihm, ihr, uns, euch, ihnen.)
• Záměna s "Es tut mir leid": "Es tut mir weh" (bolí mě) a "Es tut mir leid" (je mi líto) mají rozdílné významy — pozor při překladu do češtiny.
• Nesprávné užívání členu u tělesných částí: Němčina často používá určitý člen: "Ich wasche mir die Hände." (Mývám si ruce.) Podobně: "Mir tut der Rücken weh." Vs. v češtině často používáme přivlastňovací zájmena: "Mám bolavá záda." Obě německé varianty (s určitým členem nebo s "mein/meine") jsou běžné, ale tvar s členem je velmi obvyklý.

• Es regnet. / Es schneit. (Prší. / Sněží.) — "es" neodkazuje na nic, jen značí počasí.
• Es ist + adjektiv + zu + Infinitiv: "Es ist wichtig, pünktlich zu sein." (Je důležité být přesný.) — expoziční "es" zaujímá místo podmětu před infinitivní větou.
• Impersonální pasiv: "Es wird getanzt." (Tančí se. / Probíhá tanec.) — "es" se používá, když není potřeba vyjmenovat činitele.
• "Es gibt" vs. "Es ist/Es sind": u obecného tvrzení o existenci je obvykle "es gibt"; pro popis konkrétní situace může být použito i "es ist/ sind" v kombinaci s lokalizací: "Es ist viel Wasser im Fluss." (V řece je hodně vody.)

• Neosobní/expoziční (expletive) "es": "prázdné" es, které nezastupuje konkrétní předmět — vyplňuje jen syntaktické místo podmětu.
• Akuzativ (Akk.): 4. pád v němčině — předmět po "es gibt" stojí v akuzativu.
• Dativ (Dat.): 3. pád v němčině — u pocitů a bolesti ("es geht mir", "mir tut ... weh") stojí osoba v dativu.
• Perfekt / Präteritum: časy minulosti; pro popis událostí lze říct "Es gab ..." (Präteritum) nebo "Es hat ... gegeben" (Perfekt).

• Es gibt = „je / existuje“ → po něm stojí akuzativ: Es gibt einen Stuhl. (Použij: einen, eine, ein podle rodu.)
• Es geht = vícero významů: Jak se má člověk? (mir geht es gut — dativ), O co jde? (es geht um + Akk.), To funguje/nejde (es geht/ es geht nicht).
• Es tut weh = „bolí to“ → osoba v dativu (mir/dir/ihm...) a často určitý člen u části těla: Mir tut der Arm weh.
• Kontroluj pád: u bolesti a stavů používáš dativ (mir), u existence používáš akuzativ (es gibt + Akk.).

Pokud si nejste jisti, zkuste si otázku přeložit do češtiny: 1) mluvíme o existenci? → "es gibt"; 2) ptáme se na stav osoby? → "es geht" (dativ); 3) mluvíme o bolesti? → "(jemandem) tut (etwas) weh" (dativ).

Doufám, že tento přehled pomůže rozlišit běžné neosobní konstrukce s "es". V případě, že chcete, můžu poskytnout více příkladů nebo shrnutí v tabulce s pády a překlady.