Infinitivní věty s a bez 'zu' (um zu, ohne zu, anstatt zu, lassen + Infinitiv)

B2

Infinitivní věty s a bez 'zu' (um zu, ohne zu, anstatt zu, lassen + Infinitiv)

V tomto článku vysvětlím nejčastější německé konstrukce s infinitivem: kdy používáme partiku "zu" (např. um zu, ohne zu, anstatt zu) a kdy infinitiv stojí bez "zu" (zejména u slovesa lassen a u modálních/percipientních sloves). Dozvíte se, jak se tyto věty tvoří, jaká je interpunkce, co dělat se separabilními slovesy a jaké chyby se nejčastěji dělají. Většina příkladů je v němčině s českým překladem.

Co je to "Infinitivsatz" (infinitivní věta) a proč ji používáme?

Infinitivní věta (německy Infinitivsatz nebo Infinitivgruppe) je vedlejší část věty, která obsahuje infinitiv (tvar slovesa bez časování). Používá se k vyjádření účelu, důvodu, způsobu, alternativy (místo něčeho) nebo při konstrukcích typu "něco nechat udělat" (lassen). Často místo plné vedlejší věty se slovesem ve finitém tvaru.

Příklady:
Ich lerne Deutsch, um in Deutschland zu studieren. (Učím se němčinu, abych studoval v Německu.)
Er ging, ohne sich zu verabschieden. (Odešel, aniž by se rozloučil.)
Anstatt zu schlafen, liest sie ein Buch. (Místo aby spala, čte knihu.)
Ich lasse mein Auto reparieren. (Nechávám si opravit auto / nechám opravit auto.)

1) "um zu" – infinitiv účelu (aby/za účelem, aby...)</b]

Kdy a proč?
"um ... zu + Infinitiv" vyjadřuje účel: proč se něco děje.

Pravidla
- Použijte, když podmět hlavní věty a infinitivní věty je stejný.
- Mezi větou hlavní a infinitivní skupinou se obvykle píše čárka.
- Pokud jsou podměty rozdílné, místo "um zu" použijte "damit" + finální vedlejší věta.

Příklady
Ich spare Geld, um ein Auto zu kaufen. (Šetřím peníze, abych si koupil auto.)
Wir gehen früh ins Bett, um morgen fit zu sein. (Jdeme brzy spát, abychom byli zítra fit.)
Sie lernt viel, um die Prüfung zu bestehen. (Studuje hodně, aby složila zkoušku.)

Když podměty nejsou stejné
Nesprávně: *Ich rufe ihn an, um er zu kommen.
Správně: Ich rufe ihn an, damit er kommt. (Zavolám mu, aby přišel.)

2) "ohne zu" – "aniž by / bez toho, aby"

Kdy a proč?
"ohne + Infinitiv mit zu" znamená, že něco bylo/nebylo uděláno. Opět vyžaduje stejný podmět v obou částech.

Příklady
Er ging, ohne sich zu verabschieden. (Odešel, aniž by se rozloučil.)
Sie verließ das Haus, ohne die Heizung auszuschalten. (Odešla z domu, aniž by vypnula topení.)

Alternativa, pokud je podmět jiný
Er ging, ohne dass er sich verabschiedete. (Odešel, aniž by se rozloučil.) – zde je vyjádřen podmět ve větě "ohne dass".

3) "anstatt zu" / "statt zu" – "místo (aby)"

Kdy a proč?
"anstatt (oder statt) + zu + Infinitiv" vyjadřuje náhradu nebo alternativu: něco se děje místo něčeho jiného. Stejný podmět platí také zde.

Příklady
Anstatt fernzusehen, liest er ein Buch. (Místo aby sledoval televizi, čte knihu.)
Statt zu schimpfen, sollten wir helfen. (Místo nadávání bychom měli pomoci.)

Statt s podstatným jménem
Sie trank Wasser statt Bier. (Vypila vodu místo piva.)

Podmět je jiný – řešení
Pokud je podmět v infinitivní části jiný, je vhodné přepsat větu nebo použít "anstatt dass" / "statt dass" (často hůře znějící):
Anstatt dass er arbeitet, sitzt er zu Hause. (Místo toho, aby pracoval, sedí doma.) – stylisticky méně obvyklé; raději přepište.

4) "lassen + Infinitiv" – nechat/dovolit/nechat udělat (bez "zu")

Sloveso "lassen" má několik použití, u všech se infinitiv stojí bez "zu".

a) Nechat někoho něco udělat / dovolit někomu něco
Ich lasse meinen Sohn spielen. (Nechávám mého syna hrát si. / Dovoluji synovi hrát.)
Mein Chef lässt mich früher gehen. (Šéf mi dovolí odejít dříve.)

b) Nechat si něco udělat (have something done) – kauzativní použití
Ich lasse mein Auto reparieren. (Nechám si opravit auto / nechávám opravovat auto.)
Sie lässt das Haus renovieren. (Nechává si dům renovovat.)

c) "sich lassen" – "dát se / jde to" (pasivní význam možnosti)
Das Problem lässt sich leicht lösen. (Problém se dá snadno vyřešit.)
Diese Aufgabe lässt sich nicht so schnell erledigen. (Tento úkol se nedá tak rychle vyřídit.)

Pozor na pořadí slov
Konstrukce s "lassen" obvykle mají pořadí: lassen + Akkusativ (pokud je) + Infinitiv.
Ich lasse ihn (Akk.) kommen. (Nechám ho přijít.)

5) Kdy se používá "zu" a kdy ne (přehled nejčastějších sloves)</b]

Slovesa často vyžadující "zu + Infinitiv"
- beginnen / anfangen: Er begann, zu arbeiten. (Začal pracovat.)
- versuchen: Ich versuche, pünktlich zu sein. (Snažím se být dochvilný.)
- aufhören: Hör auf, so viel zu essen! (Přestaň tolik jíst!)
- hoffen, planen, vorhaben, versprechen, vergessen (v určitých významech):
Ich hoffe, dich bald zu sehen. (Doufám tě brzy vidět.)

Slovesa BEZ "zu" (holý infinitiv) – typicky)
- Modální slovesa: können, müssen, wollen, sollen, dürfen, mögen.
Ich kann schwimmen. (Umím plavat.)
- Vnímání: sehen, hören, fühlen (často bez "zu"): Ich sehe ihn kommen. (Vidím ho přijít.)
- lassen (viz výše) – bez "zu": Ich lasse ihn gehen. (Dovolím mu jít.)
- pomáhání: helfen – často s "zu" (Ich helfe dir, das Auto zu tragen.) i bez (regionální rozdíly); obvykle bezpečně použít "zu" po "helfen" ve formálním stylu.

Po adjektivech / substantivech
- Es ist wichtig, pünktlich zu sein. (Je důležité být dochvilný.)
- Die Möglichkeit, ihn kennenzulernen, freut mich. (Možnost ho poznat mě těší.)

6) Pravidla pravopisu / separabilní předpony (trennbare Verben)

Umístění "zu" u sloves s předponou
- U trennbaren (separabilních) sloves se "zu" umísťuje mezi předponu a kmen slovesa: aufstehen → aufzustehen, anrufen → anzurufen, mitkommen → mitzukommen.
Ich versuche, früh aufzustehen. (Snažím se brzy vstávat.)
Er hat vergessen, mich anzurufen. (Zapomněl mi zavolat.)

- U netrenných (nepřípředponových / untrennbaren) sloves se "zu" staví před celé sloveso: verstehen → zu verstehen, bekommen → zu bekommen.
Ich versuche, seinen Standpunkt zu verstehen. (Snažím se pochopit jeho stanovisko.)

Složená slovesa (zvl. kennenlernen)]
kennenlernen → kennenzulernen: Ich freue mich, dich kennenzulernen. (Těším se, že tě poznám.)

7) Interpunkce a slovosled

- Infinitivní skupinu s "um/ohne/anstatt + zu" oddělujeme čárkou: Ich lerne, um die Prüfung zu bestehen.
- V češtině se často používá „aby/bez toho, aby/místo aby“; v němčině je tento význam právě často vyjádřen konstrukcemi s "zu".
- Po slovesech, která vyžadují "zu", stojí "zu + infinitiv" na konci věty nebo větné části (standardní pozice infinitivu).

8) Časté chyby a jak je opravit

Chyba 1 – "um zu" když je podmět jiný
*Ich rufe ihn an, um er zu kommen. (špatně)
Ich rufe ihn an, damit er kommt. (správně)

Chyba 2 – "zu" po modálním slovese
*Ich muss zu arbeiten. (špatně)
Ich muss arbeiten. (správně)

Chyba 3 – "zu" po vnímacím slovese
*Ich höre ihn zu singen. (špatně)
Ich höre ihn singen. (správně)

Chyba 4 – špatné umístění "zu" u separabilních sloves
*Ich versuche aufzustehen. (bez čárky a špatná interpunkce)
Správně: Ich versuche, früh aufzustehen. (S čárkou je věta jasnější: „Snažím se brzy vstávat.“)

Chyba 5 – pokus dát "zu" k "lassen"
*Ich lasse zu reparieren mein Auto. (špatně)
Správně: Ich lasse mein Auto reparieren. / Ich lasse das Auto reparieren. (správně)

9) Rychlá pomůcka (cheat‑sheet)</b]

- Účel: um ... zu + Infinitiv (podmět stejný). Ich lerne, um zu bestehen.
- Bez: ohne ... zu (aniž by). Er ging, ohne sich zu verabschieden.
- Místo: anstatt / statt ... zu (místo aby). Anstatt zu schimpfen, helfen.
- Dovolit/nechat: lassen + Infinitiv (bez zu). Ich lasse ihn gehen. Ich lasse das Auto reparieren.
- Modální a vnímací slovesa: bez "zu". (können, wollen, sehen, hören ...)
- Separable verbs: aufstehen → aufzustehen; inseparable: verstehen → zu verstehen.

Glosář (stručně)

Infinitiv – základní tvar slovesa (v němčině např. gehen, lesen, kommen).
Infinitivsatz / Infinitivgruppe – vedlejší část s infinitivem ("um zu ...", "ohne zu ...").
Trennbares Verb – sloveso s oddělitelnou předponou (aufstehen, anrufen).
Untrennbares Verb – sloveso s nepřenosnou předponou (verstehen, bekommen).
Partikel "zu" – částice, která tvoří infinitivní konstrukce ("zu + Infinitiv"), neplést s předložkou "zu" (= do/k/na v němčině).

Závěrem

Infinitivní konstrukce s "zu" jsou v němčině velmi běžné a šikovné – zkracují celou vedlejší větu. Nejčastější chyby vznikají, když si neuvědomíme, kdo je podmětem infinitivu (pokud se liší, použijeme "damit" nebo jinou větnou strukturu) a když automaticky přidáme nebo naopak vynecháme "zu" u sloves, která ho vyžadují nebo naopak nepřipouštějí (modální slovesa, lassen, sehen, hören apod.).

Používejte příklady z tohoto textu jako modely, pamatujte na pravo‑písmene (umístění "zu" u separabilních sloves) a na čárky před infinitivní skupinou – a vaše věty budou rychle přesnější.

Subscribe for evidence based language learning insights.

Lingua Fortis
Copyright © 2025 Lingua Fortis | Made in New York