Použití definujících vztažných vět (who, which, that pro podstatné informace)

Použití definujících vztažných vět v angličtině — who, which, that (pro podstatné informace)

Definující vztažné věty (defining / restrictive relative clauses) dávají informaci nezbytnou k určení, o které osobě nebo věci se mluví. Bez této informace by věta byla nejednoznačná. V angličtině se nejčastěji používají zájmena who, which, that (a dále whom a whose). Definující věty NEJSOU odděleny čárkami.

Co přesně to znamená a kdy je používáme?

Definující vztažná věta upřesňuje antecedent (slovo, ke kterému se váže). Použijeme ji, když chceme vybrat nebo identifikovat konkrétní osobu nebo věc.

Příklady (anglicky → český překlad):
- "The students who study regularly pass the exam." → "Studenti, kteří se pravidelně učí, složí zkoušku." (Mluvíme o těch studentech, kteří se učí — ne o všech.)
- "The book that I borrowed is on the table." → "Kniha, kterou jsem si půjčil, je na stole." (Konkrétní kniha.)
- "The woman who works here is our manager." → "Žena, která tu pracuje, je naše vedoucí." (identifikujeme konkrétní ženu)

Které vztažné zájmeno použít (who, which, that, whom, whose)?

Příklady:
- "The man who lives next door is a teacher." → "Muž, který bydlí vedle, je učitel." (who = podmět ve větě "who lives")
- "She is the person who I met yesterday." → "Ona je ta osoba, kterou jsem včera potkal." (v mluvené řeči; formálně by se dalo použít whom)

Příklady:
- "The house which has a red door is mine." → "Dům, který má červené dveře, je můj." (definující)
- "My car, which is ten years old, still runs well." → "Moje auto, které je staré deset let, pořád dobře jezdí." (nedefinující — dodatečná informace)

Příklady:
- "The people that live next door are noisy." → "Lidé, kteří bydlí vedle, jsou hluční."
- "The book that you lent me was excellent." → "Kniha, kterou jsi mi půjčil, byla výborná."

Poznámka: v americké angličtině se často preferuje that pro restrictive clauses (definující), zatímco britská angličtina častěji ponechá which i v některých definujících větách.

Příklady:
- Formální: "The person to whom I spoke is on holiday." → "Osoba, se kterou jsem mluvil, je na dovolené." (to whom)
- Neformální: "The person who/that I spoke to is on holiday." → "Osoba, se kterou jsem mluvil, je na dovolené." (předložka na konci věty)

Příklady:
- "The woman whose car was stolen called the police." → "Žena, jejíž auto bylo ukradeno, zavolala policii."
- "A company whose products sell well will grow." → "Společnost, jejíž produkty se dobře prodávají, poroste."

Interpunkce a rozdíl mezi definující a nedefinující vztažnou větou

- Definující (restrictive): poskytuje podstatnou informaci; NEODDĚLUJE SE čárkami; lze použít who/which/that.
- "The students who study pass the exam." → identifikuje ty studenty, kteří se učí.

- Nedefinující (non-restrictive): přidává doplňující, nepodstatnou informaci; ODDĚLUJE SE čárkami; nelze použít that.
- "My brother, who lives in Prague, is a teacher." → doplňující informace o bratrovi (předpokládáme, že mluvčí má jednoho bratra).

Párový příklad, kdy se význam mění:
- "The cars that are red are mine." → Mluvčí vlastní pouze ta auta, která jsou červená (restrictive).
- "The cars, which are red, are mine." → (Tento druhý tvar by naznačoval, že všechna auta jsou červená a patří mně — nedefinující doplněk.)

VŽDY pamatujte: pokud použijete čárky (nedefinující), NEMŮŽETE použít that.

Kdy lze vztažné zájmeno vynechat (zero relative pronoun)?

V definujících větách lze vztažné zájmeno VYNECHAT, když by bylo předmětem ve vedlejší větě.

Příklady:
- "The book (that/which) I read was interesting." → "Kniha, kterou jsem četl, byla zajímavá." (that/which lze vynechat: "The book I read was interesting.")
- "The man (that/who) I met yesterday is a doctor." → "Muž, kterého jsem včera potkal, je doktor." (lze říct "The man I met yesterday...")

Nelze vynechat, když je vztažné zájmeno PODMĚTEM vedlejší věty:
- "The man who lives next door is a teacher." → nelze vynechat "who" (protože je podmětem "who lives").

Poznámka: Whose nelze vynechat; whom lze v neformální mluvě nahradit who nebo vynechat podle konstrukce.

Předložky: formální vs neformální tvary

Pokud je vztažné zájmeno objektem předložky, existují dvě možnosti:
- Formální: předložku předložíme před zájmeno (formální): "the person to whom I spoke".
- Neformální: předložka na konci věty a who/that nebo vynechání: "the person who/that I spoke to" nebo "the person I spoke to".

Příklady:
- "The colleague to whom I sent the email is on holiday." (formální)
- "The colleague who I sent the email to is on holiday." (běžné v mluvě)
- Pro věci: "The house in which I grew up" (formální) vs "The house I grew up in" (běžné).

Zkrácení vztažných vět (participial reduction)

Některé definující vztažné věty můžeme zkrátit pomocí přídavných slovesných tvarů (participií), zejména pokud je ve vztažné větě 'be + -ing' nebo 'be + past participle':

Příklady:
- "People who live in this neighbourhood are friendly." → zkráceno: "People living in this neighbourhood are friendly." → "Lidé žijící v této čtvrti jsou přátelští."
- "The letters that were written yesterday arrived today." → zkráceno: "The letters written yesterday arrived today." → "Dopisy psané včera dorazily dnes."

Zkracování nemůžete použít, když je vztažné zájmeno podmětem: "The man who lives there..." → nelze zkrátit na "The man living there..." (v některých případech možné, ale opatrně; významy se mohou lišit).

Běžné chyby a tipy pro studenty

- Použití that v nedefinující větě: *"My sister, that lives..." je chybné. Správně: "My sister, who lives...".
- Omítnutí zájmena, když je podmět ve vztažné větě: *"The man I lives next door..." (špatně). Správně: "The man who lives next door...".
- Who vs which: používejte who pro lidi, which pro věci (a zvířata), that pro obojí v definujících větách.
- Whom: v mluvě není povinné, ale ve formálním psaní použijte whom, když je objekt ("to whom").
- Přesun předložky: v neformální řeči je běžné mít předložku na konci věty ("the person I talked to"), ve formálním stylu dejte předložku před whom/which.
- Pozor na význam při použití čárek: čárky mohou změnit smysl celé věty.

Shrnutí — hlavní pravidla na rychlo

- Definující vztažná věta identifikuje konkrétní osobu/věc; bez čárek.
- Who → lidi; which → věci (a zvířata); that → lidi i věci v definujících větách.
- Žádné that v nedefinujících větách (ty jsou odděleny čárkami a používají who/which).
- Vztažné zájmeno lze vynechat, když je v podřízené větě předmětem.
- Po předložce: formálně "preposition + whom/which", neformálně "... who/that ... preposition (na konci)".

Glosář (krátké vysvětlení termínů)

- Vztažná věta (relative clause) — věta, která přidává informaci o podstatném jméně.
- Definující (restrictive) — informace nutná k identifikaci; bez čárek.
- Nedefinující (non-restrictive) — doplňující informace; s čárkami; nelze použít that.
- Antecedent — slovo (podstatné jméno), ke kterému se vztahuje vztažná věta.
- Zero relative pronoun — situace, kdy je vztažné zájmeno vynecháno (obvykle když je objektem).

Pokud chcete jednoduché pravidlo na začátek: pro lidi použijte who, pro věci which (nebo that v definujících větách); pokud si nejste jistí a věta je definující, použijte that — ale nikdy nepoužívejte that v nedefinující větě. V praxi si všímejte čárek: jsou-li, jedná se o doplňující informaci; nejsou-li, informace obvykle identifikuje konkrétní osobu nebo věc.