Používání přivlastňovacích přídavných jmen (my, your, his, her, atd.) - angličtina Grammar

Používání přivlastňovacích přídavných jmen v angličtině (my, your, his, her, its, our, their)

Co to jsou přivlastňovací přídavná jména?

Přivlastňovací přídavná jména (anglicky possessive adjectives nebo possessive determiners) jsou slova, která stojí před podstatným jménem a ukazují, komu něco patří nebo kým je něco vlastněno. Základní tvary v angličtině jsou:

my (můj/moje)
your (tvůj/vaše)
his (jeho — mužský vlastník)
her (její — ženský vlastník)
its (jeho/její — pro věci, zvířata, neosobní předměty)
our (náš/naše)
their (jejich)

Příklady:
- my book — moje kniha
- her phone — její telefon
- their house — jejich dům

Kdy je používám? (kdy a proč)

Označení vlastnictví: povětšinou před podstatným jménem: "my car", "their ideas".
Rodinné vztahy a vztahové výrazy: "his sister", "our teacher".
Tělesné části a oblečení: "She hurt her leg." ("Ona si zranila nohu.")
Vztah k subjektu věty (často překládáme do češtiny reflexivním "svůj"): "He took off his shoes." → "Sundal si boty." (boty patřily jemu)
K vyjádření neurčitého vlastníka (moderní angličtina používá singular "they/their"): "Someone left their umbrella." → "Někdo nechal svůj deštník."

Jaké jsou formy a jak je odlišit od přivlastňovacích zájmen (possessive pronouns)?

Existují dvě blízké skupiny, které studenti často zaměňují: 1) Přivlastňovací přídavná jména (pos. adjectives / determiners): my, your, his, her, its, our, their — stojí před podstatným jménem: my book, their house. 2) Přivlastňovací zájmena (possessive pronouns): mine, yours, his, hers, ours, theirs — nahrazují podstatné jméno: This book is mine.

Pár příkladů pro srovnání:
- This is my pen. (přídavné jméno + podstatné jméno)
- This pen is mine. (přivlastňovací zájmeno nahrazující "my pen")

Poznámky:
- "his" se používá jak jako přívlastkové přídavné jméno (his book), tak jako přivlastňovací zájmeno (The book is his).
- Pro "it" není běžný samostatný přivlastňovací zájmený tvar (neříká se "the book is its"). Místo toho se často přeskupí věta: "The book belongs to it" nebo se použije popisná konstrukce.

Kde ve větě stojí přivlastňovací přídavná jména?

Vždy před podstatným jménem, které určují: "my old car", "their new idea".
Mohou být kombinována s jinými přívlastek (adjectives): "her beautiful house".
Nemohou stát samostatně jako doplněk za slovesem způsobem, který vyžaduje podstatné jméno (správně: "This is mine.", špatně: "This is my.").

Přivlastňovací přídavná jména a gerundium (sloveso + -ing)

Před gerundiem (slovesem fungujícím jako podstatné jméno) se formálně preferuje přivlastňovací tvar:

I appreciated his helping me. (posuzujeme jeho činnost)

Alternativní použití s objektovým zájmenem je běžné v mluvené řeči a může mít jemně odlišný význam:

I appreciated him helping me. (víc to vnímá jako akce spojená s ním jako osobou)

Formální rada: pokud chcete zdůraznit činnost, použijte possessive adjective (his/her/our...).

Přivlastňovací 's' (John's) a konstrukce with of vs possessive adjectives

Vlastnictví lze často vyjádřit dvěma způsoby:
John's car (genitiv s apostrofem) — běžné u osob: "Mary's brother".
the roof of the house — častější u neosobních podstatných jmen (ale: the company's policy nebo the house's roof jsou také možné).
Rozdíl: "his car" odkazuje na vlastníka zájmena; "John's car" explicitně jmenuje vlastníka.

Speciální tvary a nejčastější záměny (its/it's, your/you're, their/there/they're)

its vs it's:
its = přivlastňovací přídavné jméno (The dog wagged its tail.)
it's = zkratka pro it is nebo it has (It's raining. / It's been a long day.)
your vs you're:
your = přivlastňovací přídavné jméno
you're = you are
their vs there vs they're:
their = přivlastňovací přídavné jméno
there = příslovce ukazující místo nebo zástupné slovo (There is a book.)
they're = they are

Jak překládáme "its" do češtiny?

V češtině nebývá přímý neutrální tvar jako anglické "its" — překládáme podle rodu a kontextu (jeho/její/jejich nebo reflexivně "svůj"). Například:

The company changed its policy. → Společnost změnila svou politiku.

Zde je vhodné použít "svůj", protože vlastník (společnost) je zároveň podmětem věty.

Používání "your" pro jednotné i množné číslo

V angličtině "your" platí jak pro jednu, tak pro více osob (You have your book. / You (pl.) have your tickets.). V hovorové řeči existují regionální způsoby, jak rozlišit množné "you" (např. "you all", "y'all", "you guys"), ale v psané spisovné angličtině se používá stále "your".

Příklady s odpovídajícími vlastníky (examples with agreement to the owner)

Níže jsou krátké věty, kde je jasně patrné, komu něco patří. Nejprve anglicky, pak český překlad.

1) Owner: I
- English: I always lock my bike.
- Czech: Vždy zamykám své kolo.

2) Owner: you (singular)
- English: Please take your coat.
- Czech: Vezmi si svůj kabát. / Vezměte si svůj kabát. (formálně)

3) Owner: he (male)
- English: He checks his email every morning.
- Czech: Každé ráno kontroluje svůj e-mail.

4) Owner: she (female)
- English: She loves her job.
- Czech: Má ráda svou práci.

5) Owner: it (the cat / non-person)
- English: The cat licked its paw.
- Czech: Kočka olízala svou tlapku.

6) Owner: we
- English: We packed our bags.
- Czech: Zabalili jsme si své tašky.

7) Owner: you (plural)
- English: You left your phones on the table.
- Czech: Nechali jste své telefony na stole.

8) Owner: they
- English: They sold their house.
- Czech: Prodali svůj dům.

9) Owner: John (name)
- English: John lost his keys.
- Czech: John ztratil své klíče.

10) Owner: Mary and Tom (společný vlastník)
- English: Mary and Tom sold their car.
- Czech: Mary a Tom prodali své auto.

11) Owner: someone (neurčitý vlastník)
- English: Someone left their umbrella.
- Czech: Někdo nechal svůj deštník.

12) Owner: the company (organizace)
- English: The company updated its website.
- Czech: Společnost aktualizovala své webové stránky.

Poznámka k překladu: v češtině často používáme reflexivní tvar "svůj/své/svou", když vlastník je zároveň podmětem věty. Anglické "his/her/its" toto rozlišení neukazuje — proto se v překladu objevuje rozdíl.

Běžné chyby a jak se jim vyhnout

"This is mine book." → Špatně. Správně: "This is my book." (Použijte "mine" až když nahrazujete celé podstatné jméno: "This book is mine.")
"Is that your's?" → Špatně. Správně: "Is that yours?" (bez apostrofu)
"Its raining." → Špatně. Správně: "It's raining." (zkratka "it is")
"Their going to the party." → Špatně. Správně: "They're going to the party." (they are)
Použití "its" jako samostatného zájmena: "The gift is its." → spíše se přeuspořádá: "The gift belongs to it." nebo přepis v češtině: "Dárek patří tomu zařízení."
Záměna "her" a "hers": "The book is her." → Špatně. Správně: "The book is hers." (nahrazuje "her book")

Tipy pro snadné zapamatování

Pokud stojí před podstatným jménem, je to přivlastňovací přídavné jméno (my/your/his... + noun).
Pokud nahrazuje podstatné jméno, použijte přivlastňovací zájmeno (mine/yours/hers/...): "This is mine."
Pamatujte na kontrasty s češtinou: angličtina nemá tvar, který by se skloňoval podle pádu nebo rodu vlastněné věci; tvar souvisí s vlastníkem.

Shrnutí

Přivlastňovací přídavná jména (my, your, his, her, its, our, their) ukazují vlastníka a vždy stojí před podstatným jménem.
Liší se od přivlastňovacích zájmen (mine, yours, hers, ours, theirs), které podstatné jméno nahrazují.
Naučte se rozpoznat "its" vs "it's" a "your" vs "you're"; většina chyb vychází právě z těchto homofonů.
V překladu do češtiny myslete na reflexivní "svůj", které často přesněji vyjadřuje, že vlastník je zároveň podmětem.

Krátký slovníček

possessor (vlastník): ten, komu něco patří
possessive adjective (přivlastňovací přídavné jméno): my, your, his, her, its, our, their
possessive pronoun (přivlastňovací zájmeno): mine, yours, his, hers, ours, theirs
gerund (gerundium): sloveso s koncovkou -ing užíváno jako podstatné jméno (např. "swimming")
genitiv (anglický possessive 's): John's book

Když si zapamatujete, že anglické přivlastňovací tvary ukazují vlastníka (a v češtině často musíte rozhodnout, zda použijete "svůj" nebo "jeho/její"), výrazně snížíte nejčastější chyby. Hodně úspěchů při učení!