Vztažná zájmena: qui, que

Tento článek vysvětluje, jak a proč se v češtině překládají francouzská vztažná zájmena qui a que. Najdete zde jednoduché pravidlo, jak mezi nimi rozhodnout, podrobné příklady a upozornění na běžné chyby. Vše v češtině s řadou francouzských ukázek a jejich českými překlady.

Co jsou 'qui' a 'que' a proč je používáme?

Vztažná zájmena spojují dvě věty: hlavní větu a vedlejší (vztažnou) větu, která upřesňuje nějaké podstatné jméno (tzv. antecedent). V francouzštině jsou dvě základní vztažná zájmena, která vás budou nejčastěji zajímat:

- qui – používá se, když vztažné zájmeno zastupuje podmět ve vedlejší větě.
- que – používá se, když vztažné zájmeno zastupuje předmět přímý (COD) ve vedlejší větě.

Pár jednoduchých příkladů:
- L'homme qui parle est mon oncle. (Muž, který mluví, je můj strýc.) — qui = podmět (kdo mluví?)
- La robe que tu portes est jolie. (Šaty, které máš na sobě, jsou hezké.) — que = předmět (co nosíš?)

Jak rozhodnout mezi 'qui' a 'que' — jednoduché pravidlo

Postup, který vždy funguje:
1) Najděte ve vedlejší větě sloveso.
2) Zeptejte se: kdo/co vykonává děj toho slovesa?
- Pokud antecedent vykonává děj (je podmětem) → použijte qui.
- Pokud antecedent přijímá děj (je přímým předmětem) → použijte que.

Příklady:
- Je connais la femme qui chante. (Znám ženu, která zpívá.) — "la femme" zpívá → qui.
- Je connais la femme que tu vois. (Znám tu ženu, kterou vidíš.) — "la femme" je viděna, tedy předmět → que.

Poznámka pro mluvčí češtiny: v češtině se relativní zájmeno "který" skloňuje (který/ kterou/ kterému ...), takže funkci často vidíte podle koncovky. Ve francouzštině 'qui' a 'que' nemění tvar — funkci musíte určit podle slovesa a pořadí slov.

Základní tvary a pořadí (jak se věta tvoří)

- Antecedent + qui + sloveso (věta, kde antecedent je podmět).
Příklad: La fille qui rit est ma sœur. (Dívka, která se směje, je moje sestra.)

- Antecedent + que + podmět + sloveso (věta, kde antecedent je přímý předmět).
Příklad: Le livre que je lis est intéressant. (Kniha, kterou čtu, je zajímavá.)

Elize (zkrácení): que se často zkracuje na qu' před samohláskou nebo h:
- L'homme qu'il connaît. (Muž, kterého zná.)

Shoda příčestí minulého — kdy se mění tvar (accord du participe passé)

Důležité pravidlo: pokud je que přímým předmětem vedlejší věty a vedlejší věta používá složený čas s pomocným slovesem avoir, pak se příčestí minulé shoduje s antecedentem (před ním stojícím přímým předmětem) v rodě a čísle.

Příklady:
- Les lettres que j'ai écrites. (Dopisy, které jsem napsal(a); écritES — shoda s "les lettres", ženské množné číslo.)
- La chanson que tu as chantée. (Píseň, kterou jsi zazpíval(a) — chantée, ženské číslo.)
- Le film que j'ai vu. (Film, který jsem viděl — vu, mužský singulár.)

Pokud je zájmeno qui podmětem, žádná speciální shoda na základě předcházejícího objektu nenastává, protože qui je podmět vedlejší věty:
- Les filles qui sont parties. (Dívky, které odešly — ici shoda vyplývá z toho, že 'les filles' jsou podmětem slovesa s être.)

Použití s předložkami — à, de, avec ... a rozdíl mezi 'qui' a 'lequel'

Když ve vedlejší větě stojí před slovem předložka (např. parler à, penser à, dépendre de), nemůžete použít que — musíte použít buď prepozici + qui (pro osoby) nebo vhodný tvar 'lequel' (pro věci), případně 'dont' (když jde o "de").

- Pro osoby: použijte předložku + qui
- La personne à qui j'ai parlé. (Osoba, které jsem mluvil / s níž jsem mluvil.)
- L'ami avec qui je travaille. (Přítel, se kterým pracuji.)

- Pro věci: obvykle používáme lequel / laquelle / lesquels / lesquelles nebo 'dont' pokud jde o "de":
- La chaise sur laquelle je me suis assis. (Židle, na které jsem si sedl.)
- Le livre dont je t'ai parlé. (Kniha, o které jsem ti mluvil — 'parler de')
- La ville dans laquelle j'habite / La ville où j'habite. (Město, ve kterém bydlím.)

Pozor: 'qui' po předložce se používá pouze pro osoby (ne pro věci). Pro věci použijeme 'lequel' nebo jiné možnosti podle kontextu.

Ce qui / ce que / ce dont — když antecedent není konkrétní

Když ve vedlejší větě nemáte jasný antecedent (místo toho jde o myšlenku, situaci nebo celou větu), používají se tvary se zájmenem ce:

- ce qui = to, co (když jde o podmět vedlejší věty)
- Ce qui m'intéresse, c'est la littérature. (To, co mě zajímá, je literatura.)

- ce que = to, co (když jde o přímý předmět vedlejší věty)
- Je ne comprends pas ce que tu veux dire. (Nerozumím tomu, co chceš říct.)

- ce dont = to, o co / čeho (když jde o "de")
- Ce dont j'ai besoin, c'est de calme. (To, co potřebuji, je klid.)

Rozsáhlé příklady (různé situace)

1) Qui jako podmět (osoby i věci):
- L'homme qui parle est gentil. (Muž, který mluví, je hodný.)
- La maison qui brûle est loin. (Dům, který hoří, je daleko.)

2) Que jako předmět:
- La chanson que j'écoute est nouvelle. (Píseň, kterou poslouchám, je nová.)
- Les amis que tu as invités arrivent demain. (Přátelé, které jsi pozval, přijdou zítra.)

3) Po předložce (osoby vs. věci):
- La femme à qui j'ai donné le livre est enseignante. (Žena, které jsem dal knihu, je učitelka.)
- Le café dans lequel nous sommes allés est fermé. (Kavárna, do které jsme šli, je zavřená.)

4) Ce qui / ce que / ce dont:
- Ce qui m'étonne, c'est sa patience. (To, co mě překvapuje, je jeho trpělivost.)
- Ce que j'ai vu hier était incroyable. (To, co jsem včera viděl, bylo neuvěřitelné.)
- C'est le projet dont je te parlais. (To je projekt, o kterém jsem ti mluvil.)

5) Shoda v minulém čase (que + avoir):
- Les photos que j'ai prises sont belles. (Fotky, které jsem pořídil(a), jsou hezké.)
- La lettre que nous avons reçue est longue. (Dopis, který jsme obdrželi; reçue = ženský singulár.)

Běžné chyby a jak se jim vyhnout

1) Záměna rolí (podmět vs. předmět):
- Chyba: *La femme que parle.*
Správně: La femme qui parle. (Žena, která mluví.)
Vysvětlení: 'parle' potřebuje podmět, takže použijeme qui.

2) Použití que po předložce:
- Chyba: *La personne que j'ai parlé.*
Správně: La personne à qui j'ai parlé / La personne dont j'ai parlé. (Osoba, s níž jsem mluvil / o které jsem mluvil.)

3) Zapomenutí shody příčestí s que:
- Chyba: *Les lettres que j'ai écrits.*
Správně: Les lettres que j'ai écrites. (écrites, protože "les lettres" je féminin množné.)

4) Použití 'qui' pro věci po předložce:
- Chyba: *La chaise à qui je suis assis.*
Správně: La chaise sur laquelle je me suis assis / La chaise sur laquelle je suis assis. (Židle, na které jsem si sedl.)

5) Ce qui / ce que — zaměňování funkcí:
- Chyba: *Je ne sais pas ce qui tu veux dire.*
Správně: Je ne sais pas ce que tu veux dire. (co = přímý předmět)

Jak se vyhnout chybám: vždy si ve vedlejší větě identifikujte sloveso a určete, kdo/co je jeho podmět a kdo/co je předmět. Zkontrolujte, zda je před slovesem předložka, a v případě pochybností použijte formulaci s "à qui" / "dont" / "lequel" podle významu.

Porovnání s češtinou — praktická pomůcka

- Český "který/ kterou/ kterému..." se skloňuje a podle toho poznáte funkci. Ve francouzštině qui/que zůstávají stejné; funkci určíte podle slovesa.
- Česky: Ten muž, kterého jsem viděl.
Francouzsky: L'homme que j'ai vu.
- Česky: Ta žena, která zpívá.
Francouzsky: La femme qui chante.

- Pokud ve francouzštině vidíte předložku před vztažným zájmenem, přeložte si v hlavě, jaké slovesa nebo fráze ji vyžadují (parler à → à qui; parler de → dont).

Glosář (krátce a jasně)

- antecedent (předchůdce) — podstatné jméno, na které se vztažné zájmeno odkazuje.
- vztažná věta (relative clause) — vedlejší věta, která upřesňuje antecedent.
- podmět (sujet) — kdo vykonává děj ve větě.
- přímý předmět (objet direct, COD) — kdo/co přijímá děj slovesa.
- elize (élision) — zkrácení (např. que → qu' před samohláskou).
- shoda příčestí (accord du participe passé) — změna tvaru příčestí minulého podle předchůdce (pokud ho reprezentuje que před slovesem s avoir).

Krátké shrnutí — rychlé pravidlo

- qui = používá se, když antecedent je podmět ve vedlejší větě.
- que = používá se, když antecedent je přímý předmět ve vedlejší větě (a pak může způsobit shodu příčestí v časech s avoir).
- Po předložce: pro osoby → předložka + qui; pro věci → lequel / laquelle nebo jiné tvary; pro "de" často používejte dont.
- Ce qui / ce que / ce dont = když antecedent není konkrétní, ale je to myšlenka nebo celá věta.

Pokud si nejste jisti: najděte ve vedlejší větě sloveso a určete, zda je antecedent podmět nebo předmět. To obvykle stačí.