Vztažné zájmeno: dont - francouzština Grammar

Vztažné zájmeno 'dont' (francouzština)

Co to je a co vyjadřuje?

dont je francouzské vztažné zájmeno, které nahrazuje vztah vyjádřený předložkou de + podstatné jméno. V češtině se často překládá jako „o kterém/é“, „jehož/jejíž/jejich“ nebo „z nichž/z kterého“ — podle kontextu (vlastnictví, předmět rozhovoru, část množství apod.).

Příklad:
- Le livre dont je t'ai parlé. — Kniha, o které jsem ti mluvil.
- C'est une femme dont le mari est médecin. — To je žena, jejíž manžel je lékař.

Kdy se používá 'dont'?

1) Vyjádření vlastnictví (whose / jehož, jejíž, jejich)
- Voici un homme dont la fille est professeur. — Tady je muž, jehož dcera je učitelka.
- C'est un écrivain dont les romans sont célèbres. — Je to spisovatel, jehož romány jsou slavné.

2) Po slovesech, která vyžadují předložku de (o něčem, potřebovat, vzpomínat si ...)
Časté slovesa: parler de, avoir besoin de, se souvenir de, rêver de, douter de, dépendre de, profiter de, se servir de, se moquer de, être fier de, avoir peur de apod.
- Le film dont je t'ai parlé est très bon. — Film, o kterém jsem ti mluvil, je velmi dobrý.
- Voilà la clé dont j'ai besoin. — Tady je klíč, který potřebuji.
- L'année dont je me souviens le mieux est 2010. — Rok, na který si nejlépe vzpomínám, je 2010.
- C'est une réussite dont il est fier. — To je úspěch, na který je hrdý.

3) Po přídavných jménech spojených s 'de'
- C'est une chose dont je suis certain. — To je věc, o které jsem si jistý.
- Une situation dont il est responsable. — Situace, za kterou je zodpovědný.

4) U kvantitativních/vyčíslených vztahů (z nichž, z nichž několik apod.)
- J'ai trois frères, dont deux habitent à l'étranger. — Mám tři bratry, z nichž dva bydlí v zahraničí.
- Elle a beaucoup d'amis, dont plusieurs sont médecins. — Má mnoho přátel, z nichž někteří jsou lékaři.

5) 'ce dont' — neurčitý/abstraktní antecedent (to, co / what)

Ce dont j'ai besoin, c'est de repos. — To, co potřebuji, je odpočinek.
Je ne comprends pas ce dont il parle. — Nerozumím tomu, o čem mluví.
Tout ce dont tu rêves est possible. — Vše, o čem sníš, je možné.

Jak se tvoří 'dont' a na co dávat pozor?

Tvar
- dont je nezměnný: nemění se podle rodu nebo čísla antecedentu.
- Le garçon dont la sœur est ici. — La fille dont le frère est ici.

Pořadí ve větě
- Vztažná věta: antecedent + dont + zbytek vedlejší věty.
- Le livre dont je t'ai parlé est sur la table. — Kniha, o které jsem ti mluvil, je na stole.

Shoda příčestí minulého (participe passé)
- dont nahrazuje člen vztahu zavedený předložkou de (nikoli přímý předmět), proto se s ním obvykle nespojuje shoda příčestí minulého.
- La lettre que j'ai écrite. (écrite souhlasí s la lettre)
- La lettre dont je t'ai parlé. (parlé se neshoduje s la lettre, protože jde o předložkový předmět)

Kdy dont NELZE použít — běžné chyby
- Don’t neslouží k nahrazení objektů u sloves, která nevyžadují předložku de. Pokud je potřeba jiná předložka (např. à), použijte à qui / auquel / auquel(e)(s) nebo la/lequel:
- Správně: La personne à qui je pense. — *La personne dont je pense. (chybně)
- Správně: Le film que j'ai vu. — *Le film dont j'ai vu. (chybně) protože 'voir' bere přímý předmět

- U víceslovných předložek (près de, à côté de, au milieu de, en face de apod.) se v psaném formálním jazyce většinou používá duquel/de laquelle apod. místo dont:
- Formalně: La ville près de laquelle j'habite. — (Méně form.: La ville dont j'habite près.)
- Formalně: Le pont au-dessous duquel passe la rivière.

Srovnání: 'dont' vs. 'qui' vs. 'que' vs. 'lequel'

- qui -> místo podmětu ve vztažné větě
- L'homme qui parle est mon père. — Muž, který mluví, je můj otec.

- que -> místo přímého předmětu (který/kterou/ které)
- Le livre que j'ai lu est intéressant. — Kniha, kterou jsem četl, je zajímavá.

- dont -> místo "de + ..." (o kterém, jehož, z něhož apod.)
- Le livre dont je t'ai parlé. — Kniha, o které jsem ti mluvil.

- lequel / auquel / duquel -> používají se po složených nebo specifických předložkách (près de laquelle, à laquelle, duquel), často v psaném/formálním jazyce
- La chaise sur laquelle je suis assis. — Židle, na které sedím.
- La ville près de laquelle j'habite. — Město, poblíž kterého bydlím.

Přehled častých sloves a výrazů s 'de' (u kterých lze použít 'dont')

parler de (mluvit o) — Le sujet dont nous parlons...
avoir besoin de (potřebovat) — La chose dont j'ai besoin...
se souvenir de (vzpomínat si na) — L'année dont je me souviens...
rêver de (snít o) — Le héros dont elle rêve...
dépendre de (záviset na) — Un projet dont le succès dépend...
se moquer de (posmívat se někomu/něčemu) — La remarque dont il se moque...
profiter de (využít něčeho) — Le temps dont nous avons profité...
se servir de (používat) — L'outil dont il s'est servi...
être fier de (být hrdý na) — Le travail dont il est fier...

(color=#28638A)

Časté chyby a rychlé tipy

Tipy

Pokud francouzské sloveso nebo adjektivum vyžaduje předložku de, většina času lze použít dont.
(parler de) → dont
(avoir besoin de) → dont
Pokud předložka není de (např. à, pour, avec), nepoužívejte dont — použijte à qui / auquel / pour lequel / avec lequel apod.
Dont se nikdy neshoduje v rodě a čísle s antecedentem.
V psané formě a u složených předložek preferujte lequel/duquel, aby byla věta jasná a formálně správná.

Shrnutí

- dont nahrazuje konstrukce s předložkou de (o kterém/jehož/z nichž).
- Používá se pro vlastnické vztahy (whose), pro slovesa/adjektiva vyžadující de a pro vyjádření části z množství.
- Je invariantní (nemění tvar podle rodu/čísla).
- Nezaměňujte s qui (podmět) nebo que (přímý předmět) a neaplikujte ho, když francouzské sloveso používá jinou předložku než de.

Glosář

- antecedent (předchůdce) — slovo v hlavní větě, na které odkazuje vztažné zájmeno
- vztažné zájmeno (pronom relatif) — zájmeno spojující dvě věty (např. qui, que, dont)
- předložka (préposition) — slovo jako de, à, sur, qui určuje vztah mezi slovy
- participe passé — příčestí minulé; u některých sloves se shoduje s předmětem, ale ne když je předmět vyjádřen předložkou de (tedy kdy použijeme dont)