Základní spojky
A1Základní spojky v italštině
Příklad jednoduchého spojení slov:
- Marco e Anna sono amici. — česky: Marco a Anna jsou přátelé.
Příklad spojení vět:
- Sono stanco, ma devo continuare a lavorare. — česky: Jsem unavený, ale musím pokračovat v práci.
- Souřadné spojky (congiunzioni coordinanti) spojují větné členy stejné důležitosti (slova, fráze, věty). Příklad: e, ma, o, né.
- Podřadné spojky (congiunzioni subordinanti) uvádějí vedlejší větu, která závisí na hlavní větě. Příklad: perché, se, quando, affinché.
Souřadné spojky (congiunzioni coordinanti)
Nejčastější souřadné spojky a příklady
e / ed (a)
- e — základní spojka „a“. Příklad: Laura e Paolo parlano italiano. — česky: Laura a Paolo mluví italsky.
- ed — používá se místo e před slovem začínajícím samohláskou pro lepší zvuk (vyhneme se skluzu dvou samohlásek): Ed era già tardi. — česky: A už bylo pozdě.
o / oppure (nebo)
- o — jednoduché „nebo“: Vuoi tè o caffè? — česky: Chceš čaj nebo kávu?
- oppure — alternativa, často s důrazem nebo nabídkou jiné možnosti: Puoi pagare con la carta oppure in contanti. — česky: Můžeš platit kartou nebo v hotovosti.
né / né... né (ani... ani)
- Né se píše s akcentem: Non voglio né tè né caffè. — česky: Nechci ani čaj ani kávu.
- Pozor: po záporu (non) se často používá né + né.
ma / però / tuttavia / invece (ale; nicméně; místo toho)
- ma — běžné „ale“: Vorrei uscire, ma piove. — česky: Chtěl bych jít ven, ale prší.
- però — „nicméně“, často kladené za hlavní myšlenku nebo za větou: L'ho chiamato, però non ha risposto. — česky: Zavolal jsem mu, ale neodpověděl.
- tuttavia — formálnější „nicméně“: Era stanco; tuttavia ha continuato a lavorare. — česky: Byl unavený, nicméně pokračoval v práci.
- invece — „naopak“ nebo „místo toho“: Io vado, tu invece resti. — česky: Já jdu, ty naopak zůstáváš.
Correlative (dvojice): sia... che, non solo... ma anche, o... o, né... né
- Sia Marco che Luca sono venuti. — česky: Přišli jak Marco, tak Luca.
- Non solo ha studiato, ma anche lavorato. — česky: Nejenže studoval, ale také pracoval.
- O vieni ora o perdi il treno. — česky: Buď přijdeš teď, nebo zmeškáš vlak.
Altri (další užitečné): piuttosto che, anzi
- Preferisco leggere piuttosto che guardare la TV. — česky: Raději čtu než dívám se na televizi.
- Non è felice, anzi è preoccupato. — česky: Není šťastný, naopak má obavy.
Příklady souřadného spojení vět (interpunkce)
- Spojení bez čárky: Sono stanco e vado a casa. — česky: Jsem unavený a jdu domů. (e obvykle bez čárky)
- Čárka před ma / però: È tardi, ma continuerò a lavorare. — česky: Je pozdě, ale budu pokračovat v práci.
Podřadné spojky (congiunzioni subordinanti)
Nejčastější podřadné spojky podle významu (s příklady)
Příčina / důvod — perché, poiché, siccome, dato che
- Perché (proč / protože):
- Question: Perché non vieni? — česky: Proč nepřijdeš?
- Reason (indikativ): Non sono uscito perché pioveva. — česky: Nešel jsem ven, protože pršelo.
- Poiché / Siccome / Dato che (protože, obvykle na začátku věty):
- Poiché pioveva, siamo rimasti a casa. — česky: Protože pršelo, zůstali jsme doma.
Poznámka: Perché může také vyjadřovat účel → pak často vyžaduje congiuntivo (viz níže).
Účel — affinché, perché (účelový), così che
- Affinché + konjunktiv (congiuntivo): Ti do i soldi affinché tu possa pagare l'affitto. — česky: Dám ti peníze, aby sis mohl zaplatit nájem.
- Perché (účel): Te lo dico perché tu sappia la verità. — česky: Říkám ti to, abys věděl pravdu. (perché + congiuntivo)
- Così che (výsledek nebo účel): Ha alzato la voce così che tutti potessero sentire. — česky: Zvedl hlas, aby ho všichni slyšeli.
Podmínka — se, purché, a condizione che, qualora
- Se (indikativ pro reálné podmínky, congiuntivo pro nereálné):
- Reálná: Se studi, supererai l'esame. — česky: Pokud budeš studovat, složíš zkoušku.
- Nereálná (hypotetická): Se fossi ricco, comprerei una casa. — česky: Kdybych byl bohatý, koupil bych dům. (se + congiuntivo imperfetto)
- Purché / a condizione che (často + konjunktiv): Ti presto la macchina purché tu la riporti in tempo. — česky: Půjčím ti auto, pokud ji včas vrátíš.
- Qualora (formálnější „pokud“): Qualora avessi problemi, chiamami. — česky: Pokud bys měl problémy, zavolej mi.
Čas (temporal) — quando, mentre, prima che, dopo che, appena, finché
- Quando (indikativ pro popisné nebo budoucí situace): Quando arriverai, ti chiamerò. — česky: Až přijedeš, zavolám ti.
- Mentre (zatímco): Mentre studiavo, è suonato il telefono. — česky: Zatímco jsem se učil, zvonil telefon.
- Prima che + congiuntivo: Prima che tu parta, voglio parlarti. — česky: Než odejdeš, chci s tebou mluvit.
- Dopo che + indicativo (jinak infinitiv pro stejný podmět): Dopo che sei arrivato, abbiamo cenato. — česky: Poté co jsi dorazil, jsme večeřeli. / Dopo essere arrivato, ho chiamato. — česky: Po příchodu jsem zavolal.
- Appena (jakmile): Appena ho saputo, sono venuto. — česky: Jakmile jsem se dozvěděl, přišel jsem.
- Finché / Finché non (dokud): Non partirò finché non torni. — česky: Neodjedu, dokud se nevrátíš.
Koncessivní (ačkoli) — sebbene, benché, nonostante, malgrado
- Typicky + konjunktiv: Sebbene sia stanco, vado al lavoro. — česky: Ačkoliv jsem unavený, jdu do práce.
- Nonostante / Malgrado mohou být použity i s podstatným jménem: Nonostante la pioggia, siamo usciti. — česky: Přes déšť jsme vyšli ven.
Srovnání / způsob — come, come se
- Come se + konjunktiv (nereálná srovnání): Parla come se fosse un esperto. — česky: Mluví, jako by byl odborník.
Výsledek — così... che / tanto... che
- Era così stanco che si è addormentato subito. — česky: Byl tak unavený, že okamžitě usnul.
- Ha parlato tanto che tutti si sono stancati. — česky: Mluvil tolik, že se všichni unavili.
Che jako spojka obsahové věty (že) — congiunzione completiva
- Penso che arriverà presto. — česky: Myslím, že přijde brzy.
- Pozor: v italštině se obvykle nepíše čárka před che, na rozdíl od češtiny, kde před „že“ často čárku vidíme.
- Dopo essere arrivato, ho chiamato. — česky: Poté co jsem dorazil, jsem zavolal. (stejný podmět — používáme infinito passato)
- Prima di uscire, spegni la luce. — česky: Před odchodem zhasni světlo. (prima di + infinitiv)
- Nepište běžně čárku před che u obsahových vět: Penso che sia giusto. (správně) — česky: Myslím, že je to správné.
- Čárka se často používá před ma / però / tuttavia: È tardi, ma devo finire. — česky: Je pozdě, ale musím dokončit.
- E spojuje často bez čárky: Ha studiato e ha passato l'esame. — česky: Učil se a složil zkoušku.
- Vedlejší věta na začátku textu (např. Siccome..., Poiché...) obvykle končí čárkou: Siccome pioveva, siamo rimasti a casa.
- Vkládání čárky před che: Nesprávné: "Penso, che sia giusto." Správné: "Penso che sia giusto." (v italštině většinou bez čárky)
- Záměna perché (protože) a perché (aby) bez změny způsobu: Pro vyjádření účelu je častý konjunktiv: "Ti parlo perché tu sappia la verità." (účel, quindi congiuntivo)
- Zapomenout na congiuntivo po sebbene/benché/purché/affinché apod.: "Sebbene *sono* stanco" (nesprávně) → "Sebbene *sia* stanco" (správně).
- Nesprávné použití dopo che vs. dopo + infinito: pro stejný podmět je elegantnější infinitiv: "Dopo essere arrivato, ho chiamato." (nepoužívejte dopo che + infinitiv)
- Zapomenout na akcenty: né (ani), perché (proč/protože) — bez akcentu může měnit význam.
- Ed místo e: ed se používá před samohláskou pro plynulejší výslovnost: Ed era tutto finito. (ne: e era)
- Souřadné spojky (e, o, ma, però, né) spojují rovnocenné části; obvykle nemění způsob slovesa.
- Podřadné spojky uvádějí vedlejší věty a často určují, zda použít indikativ nebo konjunktiv.
- Prima che → konjunktiv. Dopo che → indikativ (nebo dopo + participio/infinitiv, pokud je stejný podmět).
- Sebbene / benché / nonostante → obvykle konjunktiv.
- Nepište čárku před che.
- spojka = congiunzione
- souřadná spojka = congiunzione coordinante
- podřadná spojka = congiunzione subordinante
- vedlejší věta = proposizione subordinata
- indikativ = indicativo
- konjunktiv/subjunktiv = congiuntivo
- infinitiv = infinito
Doufám, že tento přehled pomůže rychle pochopit a používat základní italské spojky. V textu najdete mnoho vzorových vět — studujte je a všímejte si, kdy se používá indicativo a kdy congiuntivo, kde je potřebná čárka a kdy se použije infinitiv místo vedlejší věty.