Inverze v podmiňovacím způsobu v nepřímé řeči (byłoby, gdyby było)

Co to znamená?
Inverze v tomto kontextu znamená přeházení pořadí části podmínkové věty: protasis (podmínka: „gdyby …“) a apodosis (výsledek: „byłoby …“ / „poszedłby …“). V polštině je běžné mít obě varianty: podmínka může stát před výsledkem i za ním. To platí také v nepřímé řeči (převyprávění, mowa zależna) — při převodu z přímé řeči můžeme pořadí udržet nebo ho změnit podle důrazu.

Kdy a proč to používáme?

• Jazykově: obě varianty (protasis před apodosis i naopak) jsou správné. Volba záleží na důrazu a plynulosti věty.


• V nepřímé řeči: při převodu z přímé řeči zachováváme podmiňovací význam (nepřepínáme na indikativ), ale můžeme změnit pořadí vět, aby byla věta plynulejší nebo aby hlavní myšlenka vyzněla dříve.


• Důraz: dát důraz na výsledek → apodosis (byłoby/poszedłby…) na začátek; dát důraz na podmínku → protasis (gdyby …) první.

Jak se tvoří podmínkové věty v polštině (stručně)?

• Protasis (podmínka): gdyby + minulý tvar slovesa. Příklad: gdyby było = „kdyby bylo / kdyby to bylo“.


• Apodosis (výsledek): minulý tvar + částice by (spojeno se slovesem jako koncovka): např. byłby (on by byl), byłoby (to by bylo / neutrum), poszlibyśmy (šli bychom).


• Poznámka o „by“: v polštině se běžně připojuje ke slovesu (zrobiłby, poszedłby). Spojka gdyby je jedno slovo (není to „gdy by“ v normální psané podobě).

Jak se to chová v nepřímé řeči (převod přímé řeči)?
Kroky při převodu přímé → nepřímé (jednoduše):

[*]Přidáme hlavní větu s deklarací (např. „powiedział, że…“ / „řekl, že…“).
[*]Upravíme osoby a zájmena (já → on/ona, my → oni apod.).
[*]Zachováme podmiňovací formy: gdyby + minulý v podmínce, v důsledku minulý + by (např. byłoby, poszedłby).
[*]Pořadí vět je volitelné: můžeme nechat gdyby… první nebo byłoby… první podle důrazu a stylu.

Příklady: inverze a převod do nepřímé řeči
1) Apodosis za protasis (běžné pořadí):
Polsky: "Gdyby było cieplej, poszedłbym na spacer."
Česky: „Kdyby bylo tepleji, šel bych na procházku.“
Nepřímá řeč: On powiedział, że gdyby było cieplej, poszedłby na spacer.

2) Apodosis před protasis (inverze):
Polsky (přímá): "Byłoby mi łatwiej, gdyby było mniej hałasu."
Česky: „Bylo by mi snazší, kdyby bylo méně hluku.“
Nepřímá řeč (stejné pořadí): Powiedziała, że byłoby jej łatwiej, gdyby było mniej hałasu.
Nepřímá řeč (inverze): Powiedziała, że gdyby było mniej hałasu, byłoby jej łatwiej.

3) Změna osoby (1. os. → 3. os.):
Polsky (přímá): "Gdyby było więcej czasu, kupiłbym tę książkę." (řekněme, že to řekl Adam)
Nepřímá řeč: Adam powiedział, że gdyby było więcej czasu, kupiłby tę książkę.
(„kupiłbym“ → „kupiłby“; změna z 1. na 3. osobu)

4) Volba pořadí podle důrazu:
Polsky (přímá): "Gdyby w sklepie było więcej świeżych warzyw, byłoby lepiej."
Nepřímá: Powiedział, że byłoby lepiej, gdyby w sklepie było więcej świeżych warzyw.
(nebo) Powiedział, że gdyby w sklepie było więcej świeżych warzyw, byłoby lepiej.

5) Upozornění na skloňování zájmen: „mi“ → „mu/jej“ v nepřímé řeči
Přímá: "Byłoby mi łatwiej, gdyby było ciszej."
Nepřímá: Powiedziała, że byłoby jej łatwiej, gdyby było ciszej.

Běžné chyby — na co si dát pozor

[*]Dvojité „by“ v protasisu: NENÍ správně: *"gdyby byłoby…"*. Správně je gdyby było…. (Spojka gdyby už obsahuje podmínkovou částici, takže po ní používáme minulý tvar, ne další „by“.)
[*]Nepřesné přepínání do indikativu: Neměňte „poszlibyśmy/poszliby“ na prostý budoucí „pójdziemy/pójdą“ při převodu do nepřímé řeči. Podmínkový význam se zachovává: např. správně: Powiedział, że gdyby było więcej czasu, poszliby na wycieczkę.
[*]Nezměněná osoba/zájmena: Při převodu měňte osoby: přímá řeč „kupiłbym“ (já) → nepřímá „kupiłby“ (on). Pokud to ignorujete, věta bude gramaticky nesprávná nebo nepřirozená.
[*]Chybné umístění čárky: Podmínková vedlejší věta (gdyby …) se odděluje čárkou, ať je před nebo za hl. větou.

Srovnání s češtinou

• Obě řeči (čeština i polština) používají částici by/byłoby k vyjádření podmiňovacího způsobu. V češtině máme podobné konstrukce: kdyby + minulý tvar a v hlavní větě šel bych/šli bychom.


• Hlavní rozdíl je spíše v konkrétních koncovkách a pravidlech psaní, ale princip je velmi podobný: v obou jazycích lze pořadí vět měnit podle důrazu a v nepřímé řeči se mění osoby.

Glosář (krátce)

[*]Protasis — věta podmínková (často začíná gdyby = „kdyby“). (čj.: podmiňovací vedlejší věta)
[*]Apodosis — věta výsledková (hlavní věta s byłoby/poszedłby/itd.).
[*]By (částice) — podmiňovací částice připojovaná k slovesu (v polštině psaná u slovesa: zrobiłby, poszlibyśmy).
[*]Nepřímá řeč (pol. mowa zależna) — převyprávění něčí věty, zpravidla se přidá „że“/„powiedział, że…“ a upraví se osoby.

Rychlé shrnutí

• V polštině můžete v podmínkových větách volně měnit pořadí (gdyby … / byłoby …). V nepřímé řeči se obvykle zachovává podmiňovací tvar (nezmění se na indikativ), ale upravují se osoby a zájmena.


• Důležité: po gdyby používáme minulý tvar (např. gdyby było), nikdy nepřidávejte další „by“ do protasisu (gdyby byłoby je chyba!).