Ukazovací zájmena (ten, ta, to) jako přívlastek

Co to znamená?
Ukazovací zájmena polštiny (ten, ta, to) ukazují na konkrétní osobu nebo věc. Jako přívlastek (tj. přímo před podstatným jménem) fungují podobně jako české "ten/ta/to" nebo anglické "this/that": určují, o který konkrétní objekt jde. Například: ten dom = "ten dům".

Kdy je používám?

[*]Když chci ukázat nebo označit konkrétní věc: Ten samochód jest mój. (To auto je moje.)
[*]Když rozlišuji dvě nebo více věcí: Weź ten, a nie tamten. (Vezmi ten, ne tamten.)
[*]Před podstatným jménem, často spolu s přídavným jménem: ten piękny dom (ten krásný dům).
[*]Pro zdůraznění nebo kontrast (místo bližšího/ vzdálenějšího ukazování použijeme také tamten = "tamten/ tamto").

*Akuzativ m.sg.: 'tego' pro oživené (osoby, zvířata), 'ten' pro neživé (věci).

Poznámky:

• Ženský akuzativ singuláru má dva tvary: tę (spisovnější) a tą (běžně v mluvené řeči). Oba jsou v praxi často přijímány.


• Plurál má dvě nominativní formy: ci pro mužský rod osobný (muži, chlapci) a te pro ženský a neutrální a pro neživé věci.

Příklady (polsky → česky) — tvary v praxi

[*]Nominativ, singulár:

• Ten dom jest mój. (Tento dům je můj.)


• Ta książka jest ciekawa. (Ta kniha je zajímavá.)


• To dziecko śpi. (To dítě spí.)

[*]Shoda s přídavným jménem:

• ten stary zamek (ten starý zámek)


• ta ładna dziewczyna (ta pěkná dívka)


• to nowe okno (to nové okno)

[*]Akuzativ — rozdíl podle oživenosti (mužský rod):

• Widzę tego psa. (Vidím toho psa.) — muž. oživený → ak. = gen.


• Widzę ten stół. (Vidím ten stůl.) — muž. neživý → ak. = nom.

[*]Akuzativ ženský:

• Widzę tę kobietę. / Widzę tą kobietę. (Vidím tu ženu.)

[*]Dativ:

• Daję temu chłopcu prezent. (Dávám tomu chlapci dárek.)

[*]Dativ plurál:

• Daję tym dzieciom książki. (Dávám těm dětem knihy.)

[*]Instrumentál:

• Idę z tym przyjacielem. (Jdu s tím přítelem.)


• Idę z tą kobietą. (Jdu s tou ženou.)

[*]Plurál — mužský osobný vs ostatní:

• Ci mężczyźni są tutaj. (Ti muži jsou tady.)


• Te kobiety czytają książki. (Ty ženy čtou knihy.)

[*]Rozlišení prox./dist. (ten vs. tamten):

• Ten samochód jest mój, tamten należy do sąsiada.

[*]Jako ukazovací zájmeno samostatně (ne přívlastek):

• To jest mój brat. (To je můj bratr.) — tady to stojí za slovesem jako ukazovací zájmeno, ne přívlastek.

Běžné chyby a jak se jim vyhnout

[*]Zapomenutí rozdílu v akuzativu (oživenost):

• Špatně: *Widzę ten psa.*


• Správně: Widzę tego psa.

[*]Míchání pluralních tvarů:

• Špatně: *Ci książki są dobre.* ("ci" se používá jen pro muže/osoby)


• Správně: Te książki są dobre.

[*]tę vs tą: oba tvary se používají, ale tę je spisovnější v ženském akuzativu singuláru. V mluveném jazyce je tą běžné.

[*]Přesun pořadí slov: ten obvykle stojí před přídavným jménem: ten piękny dom, ne *piękny ten dom.

Tipy pro české studenty polštiny

[*]Uvědomte si podobnosti: čeština má také "ten/ta/to" a rozlišení v rodě — to pomůže.
[*]Důkladně si osvojte tabulku tvarů a zvlášť pravidlo oživenosti u mužského rodu.
[*]Procvičujte ve větách s předložkami (z tym, z tą, o tym), protože tvar se mění podle pádu.
[*]Když si nejste jistí, u ženského akuzativu můžete počátečně psát spisovnější tę.

Závěr
Ukazovací zájmena ten, ta, to v polštině jsou velmi užitečná a fungují jako determinéry—musíte je skloňovat podle rodu, čísla a pádu a pamatovat na rozdíl v akuzativu mužského rodu podle oživenosti. Pro české mluvčí je systém v jádru podobný, ale detaily tvarů (třeba tę/tą, ci/te, tego/ten) je třeba procvičit v kontextu.